Chudčické krojované hody - Jak to všechno začalo?
První poválečné hody se konaly na Václava v roce 1946, ale všechno to začalo již na svatbě Břetislava Klusala a Věrky z Kyjova, kde se Jan Lipovský (náčelník Sokola) seznámil s učitelem Františkem Mlynářem z Kyjova. Ten nabídl, že ukáže jak se dělají pravé Kyjovské hody. Po této domluvě se zorganizovali sokolští cvičenci a s jejich souhlasem se začaly připravovat první slovácké hody v Chudčicích.
Měsíc před zahájením hodů se Chudčická chasa pravidelně scházela v hospodě U Pavlíčků, kde ji pan František učil zpívat hodové písně, tančit besedy a chlapce cifrovat.
Čtyři stárky, purkmistr a purkmistrová byli hlavními postavami hodů. Ke každé stárce byla přidělena čtyři děvčata, která pomáhala s občerstvením a obsluhou při hodech. Stárci měli na starosti hudbu a víno. Na prvních krojovaných hodech se role purkmistra ujal pan Vladimír Koláček, purkmistrová byla paní Anička z Kyjova.
Mší v kostele ve Veverské Bítýšce, sborovým zpěvem na kůru a zvaním Bítešských hostů se strávilo hodové dopoledne. Ve dvě hodiny odpoledne šel prŮvod chasy z Délníku k purkmistrovi žádat o povolení hodů. Jakmile purkmistr povolil konání hodů, vyšlo se průvodem ke stárkám. Začínalo se u čtvrté stárky a končilo se u první. U první stárky dostal její stárek věnec ve tvaru klobouku se čtyřmi dlouhými mašlemi, které stárci drželi když si jej vedli v průvodu. Během průvodu dědinou se zastavovala auta, rozdávaly rozmarýnky, pohoštění a pití.
Večerní zábava probíhala na zahradš u Pavlíčků, kterou si Chudčická chasa předem upravila na velký taneční parket. Zde se odtancovala Česka a Moravská beseda. Hrály se různé hry pro pobavení hodových hostů. Ozdobný věnec prvního stárka byl symbolem hodů a po celou dobu zábavy byl umístěn na stole uprostřed tanečního parketu. Krojovaná děvčata měla za úkol pomocí mašlí zatahovat do věnce. Každý zatažený tanečník byl v povinnosti zaplatit dobrovolný obnos jako příspěvek na hody.
V roce 1946 byly v Chudčicích krojované hody, na rozdíl od vinobraní či zástěrkové, novinkou. A od této doby se tedy tradují Chudčické krojované hody, během kterých se vystřídala v kroji řada generací.
Vzpomíná paní Anna Lipovská.